O jedné písni, která přišla dřív, než jsem ji pochopila...
Jedné noci, mezi tichými chvílemi, mi začala v hlavě klíčit písnička.
Slova přicházela sama – byla jemná, zvláštní, hluboká.
Nazvala jsem ji Večernice.
Jako by mi ji někdo pošeptal shora… nebo možná zevnitř.
Poslala jsem ten text Milanovi – jen tak, bez očekávání.
A on ho přijal, porozuměl mu a pomohl mi ho citlivě dotvořit.
Písničku jsme pak představili našemu kapelníkovi Marianovi – a jeho nadšení bylo odpovědí.
Dnes víme, že Večernice bude součástí repertoáru naší kapely. Pomalu na ní začínáme pracovat.
Je to duet mezi člověkem a božskou bytostí Večernice.
Mezi tím, kdo hledá, a tím, co ho tiše volá.
Mezi člověkem… a jemnou moudrostí, která na něho čeká za každým zavřením očí.
„Nad jezerem hudba zní,
za svitu půlměsíce,
když mě voláš hlasem svým,
kde jsi, má Večernice…“
Večernice v zahradě, kam chodím ve snech...
Dlouho předtím, než jsem ji kdy spatřila, jsem v duchu chodívala do jednoho místa.
Do Zahrady u Rodinů.
V noci, se zavřenýma očima, jsem tam sedávala – naproti jezeru, kam dopadá světlo půlměsíce.
Cítila jsem, jak tam něco zůstvává.
Ticho. Moudrost. Hluboký klid.
To místo znám důvěrně.
Už delší čas tam pravidelně jezdím s jogínkou Gábi,
společně jsme v Zahradě u Rodinů vedly mnoho jógovo-bylinkových víkendů.
Ale tehdy to bylo jiné.
Poprvé jsem tam vedla víkend úplně sama.
Celý v mé režii.
Moje ticho, moje zodpovědnost...
Moje Večernice, která tehdy ve mně teprve klíčila.
A já ještě netušila, jak osudové to všechno vůbec je.
Když mě Ája, majitelka zahrady, provázela prostorem, zastavila se přesně na místě – tam, kde já v myšlenkách tolikrát seděla.
A ukázala mi bylinku:
„Tady právě kvete večernice.“
Kvetla právě tehdy, když jsem přijela.
A zasadila ji tři nebo čtyři týdny předtím – ve stejném čase, kdy se mi v hlavě zrodila slova písně.
Bylo to až neuvěřitelně symbiotické.
Jako by jedna večernice kvetla v trávě, a druhá v mém srdci.
Jako by si daly tiché znamení, že teď je ten čas.
Dnes už vím, že ta slova mi nebyla vymyšlená.
Byla mi darovaná.
Byla mi pošeptaná, aby mě přivedla zpátky k sobě...

Komentáře
Okomentovat